|
Ing. Ladislav Bukovský
- ZNALEC |
|||
|
|
|
|
|
(c) Ladislav
Bukovský, Čeněk Kadlec 1998 - 2001
1. Úvod
Stále více
stavebníků je právem nespokojeno s kvalitou nové výstavby, rekonstrukcí
stávajících budov i s provedenými stavebními úpravami či opravami staveb. Často
se tak děje jejich vlastním přičiněním a to zejména neodpovědným až
lehkomyslným přístupem při uzavírání smluv na všechny činnosti související se
stavbou nebo zanedbanou kontrolou výsledků činnosti zhotovitelů.
Je až
neuvěřitelné, jak vysoké částky za stavební práce jsou lidé ochotni zaplatit
bez řádně uzavřených smluvních vztahů a bez náležitého odevzdání a převzetí hotového
díla. Tím se sami zbavují možnosti nekvalitně či neúplně provedené práce
reklamovat.
Zkušenosti z
naší praxe nám ukazují, že velmi častým důvodem nespokojenosti stavebníků s
kvalitou prací zhotovitelských firem bývá podcenění
přípravné fáze výstavby - od
analýzy zakázky přes výběr erudovaného projektanta až po volbu vhodného
zhotovitele a uzavření smluvních vztahů. Tato skutečnost je provázena i ne vždy
dostatečnou úrovní právního vědomí objednatele či nedoceněním
kontroly, především úlohy technického dozoru objednatele resp. zajištění výkonu
inženýrské činnosti kvalifikovanou a nezávislou osobou. Další častou příčinou
vzniku nekvalitního stavebního díla je požadavek stavebníka na urychlení
procesu realizace, který vede k porušení technologické kázně na stavbě či ke
zjednodušení některých procesních úkonů nezbytných k tomu, aby bylo dílo
nejenom včas, ale i řádně a v požadované kvalitě předáno do užívání. Neobvyklá
není ani situace, kdy při výběru zhotovitele dohází ke snižování ceny pod
minimální úroveň za kterou lze zakázku kvalitně realizovat. Stavebník se tak v
lepším případě může dostat i vlastní vinou do situace, v níž, chce-li stavbu
užívat, je nucen vynakládat další finanční prostředky k jejímu dokončení při
současném prodlužování lhůty výstavby. Nezřídka vstupuje do sporu se
zhotovitelem.
Smluvní vztahy, podstatné a doporučené náležitosti právního
vztahu, smlouva o dílo
Smlouvo o dílo se uzavírá smluvní vztah pro vlastní realizaci stavby či její
úpravy, tak i vztah pro zhotovení projektové dokumentace.
Obecně se
smluvní vztahy řídí dle občanského zákoníku, právní vztahy mezi podnikateli,
obchodní závazkové vztahy, vztahy s podnikáním související a další vztahy
stanovené zákonem se řídí ustanoveními obchodního zákoníku.
Uzavíráme-li
již smluvní vztah, měli bychom pamatovat na známou zkušenost, která říká, že
pozornost věnovaná přípravě smlouvy je nejlepší zárukou splnění závazků z ní
vyplývajících. Mnohé příčiny neplnění smluvních závazků mají příčiny už v
samotné smlouvě. Dobrá smlouva a určité minimální penzum právních znalostí,
které je nezbytné k tomu, aby stavebník mohl odbornou právní pomoc
kvalifikovaně využít, je dalším předpokladem eliminace možných problémů s
neplněním závazků. Naopak se setkáváme s tím, že některé firmy v žádném případě
nepřistoupí na podrobnou a přesnou smlouvu, která je v případě plnění závazků
výhodná pro obě strany. Již tato zkušenost může mnohé naznačit o možné budoucí
spolupráci.
Při nové
výstavbě, rekonstrukcích, stavebních úpravách se uzavírá smlouva o dílo
(uzavíraná dle § 631 - § 656 občanského zákoníku
nebo podle § 536 - § 465 obchodního zákoníku), která má být uzavřena před
zahájením prací a musí obsahovat:
Doporučuje
se, aby smlouva obsahovala i např. tato další ujednání:
Nutné je,
aby byla ve smlouvě dodržena její kogentní ustanovení, tj. ta, která neumožňují
odchýlit se od stanovených oprávnění a povinností, nepřipouští výjimky, tj.
ustanovení, které nemůže být měněno ani dohodou stran, tzn. smluvně).
Je rovněž
nezbytné, aby si účastník smlouvy uvědomil, zda partner v obchodním jednání
splňuje podmínky, které zákon určuje pro účastníka smlouvy. Velmi často se
stává, že se smlouvy s fyzickými osobami a společnostmi se neuzavírají pod
jejich registrovaným a tedy platným obchodním jménem, užívají se obchodní
známky, označení sdružení a jiné zavádějící názvy.
Za právnické
i fyzické osoby často podepisují smlouvy ti, kdo k tomu nejsou oprávněni.
U díla
většího rozsahu se doporučuje smlouvu uzavírat ve formě notářského zápisu, kdy
se v případě sporu již nezjišťuje její platnost.
Musíme
upozornit i na to, že někteří projektanti užívají tzv. typové formuláře smluv o
dílo, ve kterých je vyloučena veškerá odpovědnost zhotovitele za výsledné dílo
(projekt), o kterých tvrdí, že byly zpracovány komorou architektů. Pokud je
smlouva uzavírána podle občanského zákoníku, jsou články vylučující odpovědnost
neplatné. V případě že smlouva je uzavřena podle obchodního zákoníku nelze
přijatý vadný projekt reklamovat. Od 1. 7. 1998 je odpovědnost projektanta dána
i stavebním zákonem. Rozsah projektu (dokumentace stavby) pro stavební řízení
je uveden v § 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb.
Stavební
deník
Významným
dokladem o průběhu provádění stavby i v případě možných budoucích sporů ve věci
rozsahu, kvality, dodržení technologických postupů, změn i podmínek provádění
díla je vedení stavebního, resp. montážního deníku.
Povinnost
zhotovitele vést stavební, resp. montážní deník či záznam o stavbě je uložena v
§ 100 odst. 3 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a upřesněna v § 43 vyhlášky č.132/1998 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a
stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Opomenutí může mít neblahé
důsledky nejen pro zhotovitele např. při prokazování převzetí konstrukcí, které
budou v dalším procesu stavby zakryty, objednatelem, ale i pro samotného
stavebníka. Uvědomíme-li si, že stavební dílo je neopakovatelným ojedinělým
výrobkem vznikajícím dlouhodobě za spolupůsobení různých podmínek a vlivů v
určitém čase, které mají přímý dopad na jeho kvalitu, je zadokumentování
jednotlivých etap v celém procesu výstavby (a zvláště změn požadavků
objednatele či změn a řešení zhotovitele) do stavebního deníku nezbytnou
náležitostí dokumentace o stavbě, která výrazně vymezuje jeho význam.
Kvalita
stavby
Základní
technické a kvalitativní požadavky na stavby jsou uvedeny ve vyhlášce č.
137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, resp. ve vyhlášce
č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných
technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Tyto
charakteristiky staveb by měly ve stavebním řízení kontrolovat stavební úřady,
dle zkušeností však nelze na odbornou úroveň jejich pracovníků příliš spoléhat.
Stavby musí
splňovat především požadavky uvedené v § 15 vyhlášky:
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost,
c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí,
d) ochrana proti hluku
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a ochrana tepla.
Požadavky
jsou uvedeny jednak v dalších ustanoveních vyhlášky, která se odvolávají na
splnění požadavků uvedených v českých technických normách (ČSN).
Výrobky
pro stavby
Každý
výrobek pro stavbu musí splňovat všechny právní náležitosti, které byly v
zásadě vtěleny do § 47 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zhotovitel stavby je na základě výše
uvedeného ustanovení zákona povinen použít pro stavbu jen takové výrobky, které
mají takové vlastnosti, aby po dobu předpokládané existence stavby byla
zaručena (pouze při provádění běžné údržby) požadovaná mechanická pevnost a
stabilita, požární bezpečnost, hygienické požadavky, ochrana zdraví a životního
prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku a úspora energie.
Pro
prokazování a posuzování vlastností stavebních výrobků se vychází z ustanovení
zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů a zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru
nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
Výrobky
užívané ve stavbách musí mít prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb.,
které vystavuje výrobce nebo dovozce. Vybrané výrobky, uvedené v přílohách
nařízení vlády 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební
výrobky a další nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na
výrobky.
Je však
nutno zdůraznit, že certifikátem či ověřením shody, protokolem, atestem ještě
není zajištěna vhodnost výrobku pro užití za konkrétních podmínek jedinečné
stavby. Otázkou zůstává také skutečnost, jaké vlastnosti výrobku jsou
certifikovány. Nejsou totiž výjimkou případy, kdy se certifikují vlastnosti
výrobků z hlediska funkce ve stavbě zcela nepodstatné.
K hygienické
a zdravotní závadnosti výrobků se vyjadřuje Státní zdravotní ústav, dříve
Ministerstvo zdravotnictví ČR, nehodnotí však kvalitu výrobků a jejich
životnost a vhodnost použití.
Platnost
technických norem
Zvláštní
pozornost přístupu k významu právního pojmu technická norma se váže k opatřením
podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a
doplnění některých zákonů.
Smyslem
technické normy je podání informace kompetentním orgánem o uznávaných
technických řešeních. Jejich dodržení prokazuje základní standart bezpečnosti,
funkce a dalších charakteristik výrobku a pod. Z výše
uvedeného vyplývá, že zhotovitel díla musí k technickým normám přihlížet. Může
sice provést jiné řešení, kvalitnější než stanoví technická norma, nemůže však
jít pod její úroveň (viz § 633 odst 1 občanského
zákona).
Přímá vazba
pro užití či splnění požadavků technické normy nastává v případě, že se na ni
odkazuje konkrétní ustanovení předpisu (např. § 98 odst. 2,3,4 vyhlášky č.
324/1990 Sb.), stavební zákon, vyhláška č. 137/1997 Sb., vyhláška č. 26/1999
Sb. hl. m. Prahy a předpisy související.
Předávání
dokončeného díla
V § 633
odst. 1. občanského zákoníku je uvedeno: "Zhotovitel je povinen dílo
provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla
stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě."
Podle § 554 obchodního zákoníku splní zhotovitel svou povinnost provést dílo
jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli.
Předáním
zhotovené věci nabývá k ní objednatel vlastnické právo, jestliže je do té doby
měl zhotovitel, a na objednatele přechází nebezpečí škody na zhotovené věci,
jestliže je do té doby nesl zhotovitel.
Požádá-li o
to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší
obě strany. Ujednání o zápisu a jeho obsahu ve smlouvě, zejména ve výstavbě,
lze jen doporučit. Rovněž můžeme doporučit ujednání o tom, co strany považují
za řádné ukončení díla a podrobnosti předání: jak bude probíhat přejímka, kdo
přejímací řízení svolá, v jaké lhůtě předem a podobně.
Stavební
firmy často požadují, aby objednatel přebral stavbu s vadami a nedodělky
nebránícími jejímu užívání, to je však z hlediska současné právní úpravy
nepřípustné a objednatel se nemusí domoci odstranění těchto vad a nedodělků.
Přetrvávající
postupy odpovídající právní úpravě podle hospodářského zákoníku
Ustanovení §
763 obchodního zákoníku stanoví, že se obchodním zákoníkem řídí právní vztahy,
které vznikly ode dne jeho účinnosti (tj. po 1.1.1992).
Právní vztahy vzniklé přede dnem jeho účinnosti a práva z nich vzniklá, jakož i
práva z odpovědnosti za porušení závazků z hospodářských a jiných smluv
uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
Praxe je taková, že v průběhu realizace staveb a zvláště pak při odevzdání a
převzetí dodávek i díla se často postupuje podle dřívější právní úpravy - hospodářského zákoníku.
Hospodářsko právní úprava
přikazovala převzetí dodávky při výskytu ojedinělých drobných vad a ojedinělých
drobných nedodělků za podmínky, že samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání
uvedení do provozu - užívání
a neztíží provoz - užívání a přitom zakazuje přejímky nedokončených dodávek a
dodávek, jejichž vady brání uvedení do provozu - užívání. Kromě specifikovaných
druhů vad, tj. ojedinělých dlouhodobých vad a ojedinělých drobných nedodělků za
výše uvedené podmínky a vad bránících uvedení do provozu
- užívání, existuje střední kategorie vad a drobných
nedodělků, které nemusí bránit uvedení do provozu - užívání, přičemž na tuto
střední kategorii vad se nevztahuje ani povinnost k převzetí, ani jejich zákaz.
Odběratel v takových případech může, ale nemusí převzít, čímž je mu ponechána
možnost vlastního rozhodnutí.
Dle obchodně
právní úpravy (§ 324 obchodního zákoníku) závazek zanikne, je-li splněn včas a
řádně. Má-li být plnění řádné, nesmí být vadné a nedokončené (nesmí mít ani
ojedinělou vadu nebo nedodělek). Pokud plnění má vady nebo byly-li zjištěny
nedodělky, nejde o plnění řádné, což je zásadní rozdíl v současné době platné
úpravy dle obchodního zákoníku oproti hospodářskému zákoníku, byť vůči
zhotoviteli neobyčejně přísné.
V praxi se
však dosud setkáváme s určitým stereotypem zakořeněným v předávacím a
přejímacím řízení, kdy se zhotovitel snaží předat dílo objednateli (a
objednatel dílo přejímá) i s jeho vadami a nedodělky s tím, že se jedná o vady
a nedodělky nebránící užívání stavby.
Rozhodčí
řízení a jeho úloha při uzavírání smluvních vztahů
Koncem roku
1994 byl schválen zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích
nálezů, který umožňuje s účinností od 1. ledna 1995 řešit vzájemné majetkové
spory mezi podnikateli prostřednictvím nezávislých a nestranných rozhodců a
rozhodčích soudů tak, jak je tomu již delší dobu v jiných zemích. Zatímco
soudní řízení je zahájeno dnem podání žaloby jednou ze sporných stran, o které
poté rozhoduje soud, obvykle za několik roků, rozhodčí řízení je založeno na
soukromoprávním ujednání jeho účastníků, kteří si volí jednoho nebo více
rozhodců, aby jejich spornou věc rozhodli. Volba rozhodčího řízení má za
následek, že v podstatě vylučuje projednání věci státním soudem. Výhodou je
nepoměrně vyšší rychlost řešení sporu.
Ve věcech
zákonem vymezených mohou strany uzavřít rozhodčí smlouvu, kterou se rozumí i
rozhodčí doložka zahrnutá do smluvního ujednání.
Pokud jsme
se v části věnované smluvním vztahům a podstatným a doporučeným náležitostem
smlouvy o dílo zmiňovali o tom, co by měla dobrá smlouva obsahovat, je třeba
připomenout, že i rozhodčí doložka může být takovou pojistkou, která napomáhá
řádnému a kvalitnímu plnění díla.
Závěr
V
současnosti stále více objednatelů nebo zhotovitelů staveb detailně využívá
všech výhod i nevýhod uzavřené smlouvy. Zvláště v případě rekonstrukcí a oprav
(především při tzv. sanaci) staveb se doporučuje, aby byl přesně zdokumentován
stav před provedením prací a přesně popsány požadované výsledky díla (i v
závislosti na čase). V takových případech doporučujeme stavebníkům zajistit si
předem stavebně technický průzkum objektu, které se rozhodli rekonstruovat,
nebo znalecký posudek. V případě provádění stavebních úprav v zastavěném území
se doporučuje zdokumentovat stav sousedních domů, na které by mohly mít
prováděné stavební úpravy mít vliv, a sjednat s jejich majiteli případné
sledování rozvoje poruch v těchto objektech. Jinak lze předpokládat, že druhá
strana může využít všech možností, které ji platná právní a smluvní úprava
vztahů umožní.
Odpovědi a často se opakující otázky - FAQ
(c) Ladislav
Bukovský
aktualizace 5.2.2002